Rakousko Dachstein Ferraty - 1.-8.9.2013
Voblasti Dachsteinu je snad největší koncentrace ferrat v Rakousku. Letošní volba lezení byla tedy jasná. Termín byl taky v celku jasný. První týden v září, kdy už není tolik lidí, ale ještě je dobrá šance na hezké počasí. A opravdu se vyplatilo. Jak s lidma, tak s počasím. Za apartmán v Haus Werner přímo pod masivem Dachsteinu v Ramsu jsme dali dohromadi za 7 dní €480. Za benzin celkem €180. Vařili jsme si sami ve vybavené kuchyňce v apartmánu, kde byly dvě ložnice, obávák s kuchyňským koutem a sprcha. Je dobré si najít ubytko, které v ceně nabízí Dachstein Sommer Card, kde je spousta zajímavostí a atrakcí zadarmo. Např. jen lanovka na Dachstein stojí €33, se Sommer kartou je to zdarma. Je jasný, že za týden se všechny ferraty v okolí nedají stihnout, tak jsme si vybírali jen z toho nejlepšího:
1.den - Schmiedsteig - D/E, Laserer Alpin - C
2.den - Hias - D, Siega - C/D
3.den - Anna - D, Johann - E
4.den - Hoher Dachstein - B, Skywalk - D/E
5.den - Postalmklamm - F
6.den - RiesachFalle - choďák
7.den - Wasserlochklamm - choďák
První den jsme si dali něco jen tak na rozlezení. Objeli jsme autem celý masiv Dachsteinu a z druhé strany jsme nejdříve zkusili ferratu Schmiedsteig. Tam jsme si zároveň nacvičili jištění a slaňování pomocí lana, které jsem zakoupil na dojištění Fkových ferrat na které jsme se chystali. No na nacvičení jsme si mohli vybrat něco jednoduššího než převislý úsek D/E, ale nakonec jsme to s trochou adrenalinu dali. Za 5 minut jsme autem přejeli k další ferratě Laserer Alpin. Krásná ferrata nad jezerem Vorderer s úžasným výhledem na ledovec Dachsteinu. U této ferraty byl pomníček nějakého Čecha, ale nikde se mi nepodařilo zjistit co se stalo. Ferata se nezdá být těžká a kdy člověk spadne, tak dopadne do jezera, takže taková menší záhada.
Druhý den jsme vyrazili do hezké soutěsky Silberkarklamm, kde jsou ferraty Hias a o kousek výše Siega. Vstup do soutěsky je placený (€2). Po 10minutách začíná ferrata přechodem přes lanový most. Na ferratě nejsou žádné záludnosti. Pouze pár kolmých úseků obtížnosti D. Ale pěkný výhled do údolí na lidi chodící po soustavě mostíků a schodíků. Občas jste pro lidi divadlo, hlavně při nástupu, kde si vás fotí jako v ZOO. Tento den mi bylo dost špatně. Uhnal jsem si minulý den nějaký úžeh, takže Viktor na druhou ferratu vyrazil sám. Celou dobu jsem ho ale pohledem jistil od chaty v údolí, hned pod ferratou. Cestou zpátky k autu jsme ještě náhodou objevili jeden chutný převislý žebřík vedoucí někam do neznáma. Viktor ještě pořád v dobré kondici oblékl jištění a vydal se to prozkoumat. Žádná ferrata tu totiž v průvodci nebyla značená. Nakonec se jednalo pouze o žebřík vedoucí k čerpadlu pro přilehlou chatu.
Třetí den nás čekala Superferrata, která je nejdelší v Rakousku, možná i na světě. Převýšení přes 1200m, doba lezení přes 6 hodin až do výšky 3000m. Skládá se ze tří po sobě navazujících ferrat Anna, Johann a normálka na Hoher Dachstein. Bohužel to nevyšlo přesně jak jsme si představovali. Špatně jsme odhadli čas. Do Anny nastupujeme až v 9:30 (od spodní stanice lanovky je to 1 hodina nástupu). Navíc jsme chytli mírnou zácpu. Nemyslím střevní, ale spoustu pomalých lezců před námi. Nějaký experti, který se jistili pouze jednou karabinou. Jedna holka nad náma dokonce spadla. Klouzala se po skále, až ji zachytila ferratová brzda. Ale byla v pohodě a lezla dál. Do ferraty Johann nastupujeme v 11:30. Klíčové Éčkové převislé místo na začátku není dlouhé. Stačí se jednou v převisu přecvaknout a je to. Nahoře jsme ve 14:00. Čekal by nás ještě hodinový výstup na Hoher Dachstein a 90minutový sestup k lanovce, což bylo dost na hraně. Hrozilo, že bychom nestihli poslední jízdu lanovkou dolů a to bychom museli jít dolů už za tmy. Rozhodli jsme se tedy pro výstup na Dachstein až druhý den. Dolů jsme tedy slezli lehkou ferratou Hunerscharte a u auta jsme byli v 18:00.
Čtvrtý den - slibovaný výstup normálkou na Hoher Daschtein (2995m). 1000 výškových metrů jsme si ušetřili lanovkou. K nástupu na ferratu je to z horní stanice lanovky asi hodina. U paty Dachsteinu se už začala dělat fronta. Všichni znalý totiž vyrážejí v přibližně stejný čas. Výhledy a modré nebe totiž na vrcholu Dachsteinu nevydrží dlouho. Vždy jen tak do poledne. Oblíkli jsme se tedy do postroje nasadili čepici, přes čepici helmu a šli čekat do fronty. Před námi jsme zrovna chytli nějakého horského vůdce s klientkou, která zřejmě lezla poprvé, takže zpočátku se lezlo dost pomalu. Pak nás naštěstí pustili. Brzo se začalo oteplovat, ale jen pocitově. Ráno bylo kolem nuly. Obtížnost není vysoká, maximálně B. Někteří se dokonce ani nejistili. Za hodinu jsme byli nahoře. Skoro jsme se tam ani nevešli, jak tam bylo plno. Cesta dolů je po stejné trase. Dnes nás čekala ještě jedna chuťovka. Éčková ferrata přímo pod lanovkou - Skywalk ferrata. Na této ferratě se konají každoroční závody na rychlost. Letos padl rekord s časem 11min.8sek. Zde je zájímavé video. Nám to trvalo skoro stejně dlouho - 55min. Opravdu klobouk dolů před těmi borci. Šplhají se tam jak opice. Já jsem odpočíval každých 10 metrů. Zbývalo nám ještě spoustu času, tak jsme se šli ještě kouknout na letos otevřenou atrakci. Visutý most přes jižní stranu Dachsteinské stěny. Vstupné 3 éčka.
Pátý den lezení vkuse už se začíná podepisovat na psychice. V noci zavřu oči a už si představuji jak padám z ferraty. Chtělo by to aspoň jeden den volna. Ještě jsme však chtěli zkusit jednu zajímavou ferratu. Sice to je asi 1,5 hodiny cesty autem a po placené cestě za €9, ale určitě se to vyplatí. Ferrata vede soutěskou s vodopády, zajímavými lanovými mosty a jedním přeskokem. Navíc na konci je možnost vyzkoušet variantu obtížnosti F, kvůli které jsme vlastně přijeli. Je to asi druhá nejtěžší cesta v Rakousku, pak už je jen Burgeralm někde značená jako F a někde dokonce jako F/G. Pátý den byl zároveň kritický pro Viktora. Nejdříve si ráno zapomněl vzít kartičku do foťáku, takže nemohl fotit, pak u auto vytrsousil mobil, ale naštěstí jsem na něj šlápnul, takže jsem si ho všiml. Poté při oblékání do jištění upustil helmu, která skoro spadla dolů do kaňonu. Naštěstí to byly dnes jediné patálie. Naopak, když jsme se vraceli po silnici zpátky k autu, tak nám zastavila jedna paní, že nás prý vezme. Ušetřila nám minimálně půl hodiny šlapání. Ferrata opravdu nezklamala, kaňon byl krásný a mostíky výživné. Před Fkovým závěrem jsme se pořádně posilnili svačinou. Všichni kolemjdoucí ferratisti si šli Fkový úsek prohlédnout, ale pak pokračovali chodníčkem jinudy. Po chvíli jsme se odhodlali. Nebylo to žádné krásné lezení. Vždycky jsme se nějak vydrápali k nejbližšímu kotevnímu bodu a tam jsme se posadili do odsedky a odpočívali. Nakonec jsme ani nevyužili lano na dojištění, které jsem koupil před dovčou a táhl ho sebou. Ferratu lze pohodovým tempem i se závěrečným úsekem F, který lze obejít po D nebo po pěšině, zdolat za 2 hodiny.
Šestý den byl odpočinkový. Vydali jsme se do soutěsky Riesachfalle, kam vede placená silnice, ale v rámci Sommer card jsme ji měli zdarma. V regionu Štýrska se jedná o nějvětší vodopády v Rakousku. Podél potoka Riesachbach, který tvoří soustavu vodopádů se stoupá až k náhorní plošině, kde je jezero Riesachsee. Trasa pokračuje dál do hor, kde jsou další plesa, ale tam už jsme nešli. Cestou zpět jsme ještě zavítali do Schladmingu, kde jsme opět zdarma na kartu vyjeli lanovkou na Planai. Prohlédli jsme si sjezdovku, kde se konalo letošní MS v lyžování a kde jsou krásné výhledy na celé pohoří Dachstein.
Sedmý den jsme se rozhodovali, zda ještě zůstat, či přejet do jiné oblasti nebo se vrátit domů. Nakonec jsme si další naplánované ferraty nechali na příště. U Dachsteinu jsme ještě měli v plánu ferratu Seewand D/E a Echernwand D a v oblasti Hochschwab nádherné ferraty:Burgeralm F, Kaiser Franz-Josef D, Rossloch D/E, Kaiserschild D/E. To dá na dalších pět dní lezení, tentokrát už třeba na jaře, uvidíme. Cestou zpátky domů jsme se ještě zastavili v soutěsce Wasserlochklamm, kde jsem zavzpomínal na mladé léta, kdy jsme s tátou sjížděli řeku Salzu.
Letošní dovča se opravdu povedla. Ještě lepší to však bude, až bude Dandik větší a budeme moci jezdit všichni společně. My s Viktorem po ferratě a Gabuš s Dandikem po normální cestě nás budou čekat nahoře. Na příští rok je už předběžně v plánu buď sjetí řeky Salzy a nedokončené letošní ferraty, nebo něco zajímavého v italských dolomitech. Např. kolem jezera Lago di Garda vede spousta zajímavých cest.
