D
alší víkendovka, druhá po Covidu. Všude je dost lidí, protože všichni zůstávají na dovolené v Čechách. Ale podařilo se nám sehnat pěkný hotel v Tanvaldu – Hotel Bon. Tak jsme trochu procestovali Jizerské hory. Filípek s Dandíkem jsou ještě pořád u babičky na Slovensku, tak jsme si dali zabrat. 70km cyklotrasa, 10 km turistický okruh, ale popořadě.
24.7. Vyrazili jsme tentokrát už v pátek. Ještě než jsme se šli ubytovat, tak jsme jeli na Tanvaldské nádraží, odkud vede krásná trať až do Polska do Szklarzske Poreby. Celá trasa se klikatí nádhernou horskou krajinou s několika tunely a údolními mosty. Dříve tu vedla ozubnicová dráha, ale dnešní vlaky to už dávají v pohodě bez zubačky. Vlak končí v Szklarske Porebe v podkrkonošském turistickém městečku se spoustou atrakcí, pěkných restaurací, obchůdků apod. Vlak jezdí co dvě hodiny tam i zpět. Večer jsem se ještě šel projít na tanvaldský Špičák, podívat na krásný západ slunce a původní přírodní bobovou dráhu z které je teď bikepark Bobovka.
25.7. V sobotu nás už čekala 70 km elektro-cyklo etapa po Jizerských horách. Kola jsme si půjčili v B-sportu v Hraběticích, odkud se dá jet na všechny strany. My jsme si vybrali nádherný severní okruh, kde se jede snad jen 500m po silnici, jinak je vše po cyklostezkách. Krásný byl hlavně ten malý okruh nahoře u Hejnice. Minimum lidí a trasa vede přes NPR Jizerskohorské bučiny, který opravdu stojí za vidění. Někdy se sem musí vrátit a projít si třeba Ořešník, Frýdlantské cimbuří, Špičák u Oldřichova a další.
26.7. V neděli se počasí mělo už kazit, tak jsme se nepouštěli do žádných větších akcí. Původně jsme si chtěli projít Hřebenovku, Tanvaldský okruh (po červené) a zpět do Tanvaldu vlakem, ale nakonec jsme se rozhodli navštívit protrženou přehradu nad Desnou. Zajímavý naučný chodník začíná v údolí Bílé Desné a popisuje tragédii roku 1916, kdy se protrhla sypaná hráz. Zbytky hráze jsou stále viditelné.
