Po 10letech zpátky ve Slovenském raji. Před pár dny jsme si to s Viktorem tady projeli na kole, ale pěšky to je asi zajímavější. Na kole se přeci jen nedá jezdit soutěskami pro žebřících a kramlích. Pěší výlet je po Slovenském raji určitě hezčí. Trošku jsem se obával davů lidí, protože byla sobota a hezké počasí. Bohužel už na parkovišti v Čingove se to potvrdilo. Týpci typu adidas tepláky a plechovka piva v ruce vyrazili do přírody, protože hospody a nákupní centra jsou ještě zavřená. Naštěstí drtivá většina došla jen po Tomašovský výhlad a do větších akcí se nepouštěli. Po 4 kilometrech jsme už byli na modré skoro sami.
Měli jsme jen jeden den, tak jsme prošli asi to nejznámější a to Tomašovský výhlad a po modré Prielom Hornádu. Zpátka jsme se nechtěli vracet stejnou cestou, tak jsme šli přes Kláštorisko a Čertovu sihoť zpět do Čingova.
Určitě však stojí za námahu si ještě projít kaňon Suchej Belej a hlavně Sokolí dolinu. Je zde i zajímava ferata Kyseľ, kterou jsme si s Viktorem prošli v roce 2016.