Po dvou letech dovolené u Baltu v Polsku, chtěli kluci konečně zkusit teplejší moře než jen 18st. Tak jsme po 15letech vyrazili do Chorvatska, konkrétně Brela. Jeli jsme od babi ze Slovenska, což je o trochu blíže než z Čech, ale pořád to je přes 1000 km a více jak 12 hodin. Cestu tam jsme si teda rozdělili na dvě etapy. První noc jsme přespali u Baltu v lázeňském městečku Hévíz ve Fonix Wellness Panzió. Parádní penzion s bazénem, vířivkou, velkým pokojem, ale snídaně byla snad zatím nejhorší, co jsme kdy měli. Kafe přinesly až po 20 minutách od otevření, chleba nakrájený i s etiketou, okurka hadovka nakrájená tak, že ji překrojili jen vejpůl, jeden nožík pro všechny hosty a podobné srandičky. Naštěstí to bylo jen na přespání a po snídani hned směr Chorvatsko. Cesta probíhala standardně. Zácpa, kolona, nehoda, mýtné, to celé ve frekvenci každých 50 km. Příště to chce určitě vybrat termín, který nezačíná pátek, sobota nebo neděle.
Villa Loznica, kde jsme byli ubytovaní, má ideální polohu. Hned u pláže, ale stranou turistického centra. V noci tam je klid a když si člověk chce užít noční život, tak stačí jít po pobřežní promenádě pár set metrů směrem k Brela nebo Baška Voda. Hotel má své parkoviště, což je zde docela důležité. Každé místečko je jinak obsazené a jezdit někde z vnitrozemí a nechávat auto u moře je docela problém. Pokoj číslo 11, který jsme měli, má jako jediný svůj samostatný přístup k moři. Jinak se z ostatních musí chodit přes recepci, což není moc praktické. Ale výhled z balkonu byl trochu zastíněn stromy, což byla snad jediná nevýhoda pokoje. Jinak byl hotel jeden z nejlepších, ve kterém jsme kdy byli. Úžasné snídaně na terase 10 m od moře, možnost zapůjčení paddleboardů, slunečníků, lehátek. Jo vlastně nebyl tam bazén, ale kdo by se koupal v bazénu, když je u moře, že? Za pohodu si ale samozřejmě nechají řádně zaplatit. Chorvatsko je rozhodně dražší než Polsko. Na druhou stranu, člověk vydrží ve vodě klidně celý den na rozdíl od maximálně pár minut v Baltském moři. Moře nádherně čisté. Brýle a šnorchl určitě sebou, protože nějaký podvodní život tu je. Mořští ježci, kraby, krevety, ryby různých velikostí jen pár metrů od břehu. Jen ty vlny nejsou takové jako v Polsku. Vlastně nejsou žádné, ale aspoň se tak dá lépe šnorchlovat.
Ležení na pláži nás moc nebere, tak jsme si občas zpestřovali den různými výlety. Ve 35 stupních se toho ale moc dělat nedá. Jeden den jsme si vyjeli výletní lodí do Jelsa ne ostrově Hvar a poté na ostrov Brač na slavnou pláž Zlatni Rat. Občas na paddleboardu prozkoumat pobřeží, jednou se i provětrat na vodním skůtru s Dandym. Jeden večer se podívat do Splitu a chtěli jsme vyrazit i na vyhlídku Skywalk Biokovo. Prosklený most vysoko v horách s krásným výhledem na pobřeží Makarska. Nahoru ale pouští jen 20 aut za hodinu a je nutné si dopředu místo rezervovat. Což je hlavně v sezoně dost problém. Všechny místa jsou na několik dní dopředu vyprodané.
Týden stačil až až. Bylo na čase se rozloučit a vyrazit směr Lúžna. Po poslední snídani jsme v cca 10 vyjeli. Kupodivu nazpět byla cesta lepší co do počtu kolon. U Zadaru byla jedna 50minutová kolona, kterou jsme objeli po silničkách kolem a pak už to bylo v pohodě. Nakonec jsme se rozhodli to dát nazpět na jeden zátah. S jedním Redbullem a několika přestávkami je to i možné. Příště však určitě koupit dálniční známku i Maďarskou a Slovenskou. Po dálnici to je sice asi o 300 km dál, ale o 3 hodiny kratší. Do Lúžnej jsme dorazili po necelých 15 hodinách.
Když si vzpomenu, jak jsme jeli s Gábuš poprvé do Chorvatska v roce 2006. Ještě v Seatu Leon bez klimatizace a navigace s mapou v ruce, bez rezervace ubytování. Pokoj bez klimošky, kdy jsem stěhoval ledničku z pokoje na chodbu, protože nám to tam ještě vytápěla. To už by se snad ani nedalo. A to je nic proti tomu, jak se dříve jezdilo do Jugoslávie. Co museli naše rodiče podstoupit, aby tam mohli vůbec vyjet – speciální pas, výjezdní doložku, devizový příslib, celní prohlášení. A potom Žigulem nebo Embéčkem absolvovat cestu a celní prohlídku. Všechno jídlo sebou, protože restaurace byly drahé. Tomu už naše děti ani neuvěří. Buďme rádi, jak je.
Pro představu některé ceny a čísla:
Mýtné cesta tam (jen Chorvatsko): € 32
Mýtné cesta zpět (jen Chorvatsko):€ 31
Nafta celkem: € 153
Nejeto:
2151 km
Výletní loď na Hvar a Brač včetně obědu: € 125 (Dva dospělí a jedno dítě. Filip 6r. ještě platit nemusel)
Zmrzlina: všude na pobřeží € 2
Nealko pivo přímo na pláži: € 5
Vodní skútr 20min: € 60
Půjčení paddleboardu: €13/hod.
Parkování u pobřeží ve městech: € 3-4 / hod.
Ubytko se snídaní – apartmán s kuchyňkou, ložnice obývák, dvě postele, balkon s výhledem na moře: € 2100