Hodně prodloužený víkend. Ve čtvrtek státní svátek a v pátek dostaly děti ředitelské volno. Vyrazili jsme do Jižních Čech a strávili 4 dni poznáváním okolí Hluboké. V pěkné vesničce Úsilné jsme měli rezervované ubytování v Penzionu u Štoly, který byl opravdu jen 10 m od Eliášovy dědičné štoly, kterou stojí za to si s průvodcem projít. Odvodňovací štola z nedalekého rudolfovského rudního revíru měří asi 400 m (zpřístupněná část) a vede 4-10 m pod zemí. Budovala se s přestávkami 200 let!
První den jsme však šli na Židovu strouhu. Od zámku Bechyně po žluté kolem Lužnice. Po několika kilometrech se odbočí k potoku Židova strouha, který je zařízlý do strmých svahů a skal. Po cestě několikrát musíte přebrodit, abyste mohli pokračovat dále. Celý kaňon má skoro 7 km, což bychom s dětmi nedali, tak jsme si prošli jen tu nejzajímavější část u soutoku s Lužnicí.
Druhý den byl na pořadu dne zámek Hluboká. Využili jsme všedního dne a mimosezony, kdy je méně lidí. Podívali jsme se na zámeckou věž a do interiérů (okruh - reprezentativní pokoje). Jeden menší typ na bezplatné parkování: 49.0448589N, 14.4454006E. Udělali jsme si takový hezký okruh. Zámek, centrum města, kde jsme se najedli, Munický rybník, kde jsme chtěli přejet lodí k ZOO, ale měli odstávku, dále k rybníku Naděje a kolem Adrenalin parku a Špuntária zpátky k autu. Večer zbylo ještě trochu času, tak jsme s Dandíkem šli zkusit ferratu Hluboká – část C. Ideální ferrata pro začátečníky a pro ty, kteří se bojí výšek. Protože celá trasa vede 1 až max. 3 metry na hladinou Vltavy. Tady se netradičně leze horizontálně, a ne někam nahoru do výšek.
Třetí den se trochu pokazilo počasí. Mrholilo, ale to nás neodradilo od Borkovických blat. Cca 6 km dlouhý okruh po dřevěných chodníčcích je zajímavý v každém ročním období. Lze tu vidět obnovu flóry v přímém přenosu po bývalé těžbě rašeliny. Je tu např. k vidění naše nejrozšířenější masožravá rostlinka – Rosnatka. Nějaké úseky jsou tu i bez dřevěných lávek. To je pak jako když chodíte po vodní posteli. Zem se pod vámi houpe, jak je vše nasáklé vodou. Večer bylo ještě trochu času k návštěvě Schwarzenberské hrobky u Třeboně. Pěkná procházka mezi rybníky Svět a Opatovický. Určitě by toho tady bylo k vidění mnohem více. Např. naučná stezka Cesta kolem Světa nebo vyhlídkové plavby po rybníku Svět, ale už nezbyl čas.
Původně jsme měli jet domů už v sobotu, ale zalíbilo se nám tu, tak jsme si to prodloužili ještě o neděli. Nedělní program byl vyčleněn Táboru. Nejdříve pěkná ferrata pro začátečníky hned pod Táborem nad řekou Lužnicí. A pak samotné centrum, kde jsme si vyšlápli na vyhlídkovou věž kostela rozhledem do širokého okolí Tábora. Nesměli jsme vynechat táborské podzemí, které je opravdu zajímavé. S průvodcem projdete pod zemí celou jižní a východní stranu náměstí. V několika patrech zde byli vyhloubeny vzájemně propojené sklepy, které sloužili k uchování potravin, zvířat a jako útočiště obyvatel. Mělo by tu být prý až 14 km chodeb. Gábuš si zatím prošla Husitské muzeum. Je tu i Strašidelné podzemí, ale tam jsme již nebyli. Po čtyřech dnech v terénu jsme se už docela těšili domů a kočky už také byli doma značně nervózní, kde jsme.
(Židova strouha, zámek Hluboká, ferrata Hluboká, Borkovická blata, Eliášova štola, Schwarzenberská hrobka, Tábor, táborské podzemí, táborská ferrata)