Léto ještě nepolevuje. O víkendu třicítky, tak se to musí ještě využít. Na cestách všude plno lidí, ale na Vysočině kolem Bystřice n. Pernštejnem, kde jsme se dnes pohybovali, to bylo v pohodě. První kroky nás zavedli do strašidelného zámku Draxmoor v Dolní Rožínce. Moc jsem od toho nečekal, ale nakonec to bylo fakt povedený. Nejlepší byl strašidelný výtah, který se s vámi jakoby utrhne. Jinak musíte projít spoustu místností v několika patrech. Každá místnost s trochu jinou, strašidelnou tématikou. Navíc na vás občas vybafne zpoza rohu nebo závěsu pobavený personál převlečený za různé postavy. Dandy s Filípkem to dali jen asi do třetiny. Pak utekli nouzovým východem ven. My s Gábuš jsme byli stateční a ve vzájemném obětí jsme to došli až nakonec. Pro uklidnění jsme ještě v Rožínce dali v zatopeném lomu piknik a koupačku. Dandy už začal se mnou lézt nějaké lehčí ferraty, tak jsme využili příležitosti a přejeli k přehradě Vír. Zde jsou dvě poměrně lehké B/C a jedna kratičká, těžší, Déčková ferrata. Všechny tři ferraty lze zároveň pojmou jako procházku. Auto nechat dole u řeky (Parkoviště Vír), přejít přes mostek k Horolezecké chatě s občerstvením, kde hned začíná první ferrata Ledová stěna, nad ní po 200 metrech je ferrata Horní vyhlídka s kraťoučkým Déčkovým úsekem, ale nic složitého. Po zdolání pokračovat stále po pěšince nahoru a po lesní cestě směrem doprava k hrázi. Cestička je značená červeným kolečkem. Před hrází dolů, kde u silniční zatáčky pod hrází začíná třetí ferrata Jezerní stěna. Od ní lze sejít po pravé straně (čelem k ferratě) dolů, zpátky k parkovišti. Celkem má okruh asi tři kilometry a jsou z něho pěkné výhledy na přehradu. Cestou domů jsme se ještě jeli podívat na hráz přehrady, celou přehradu si objeli a vyšlápli si na rozhlednu Karasín. Až tam jsme zjistili, že už jsme tam před pár roky vlastně byli. Domů jsme přijeli už skoro za tmy. Nabitá sobota plná zážitků.