Na dnešek hlásili krásné počasí a dokonce jim to i vyšlo. Ne jako předevčírem ve Vysokých Tatrách, kdy mělo po poledni začít pršet a bylo nádherně až do večera. Tato túra se mi líbila ze všech tří slovenských na začátku roku nejvíce. Krásná byla svými výhledy a pestrostí. Museli jsme se dostat přes několi lavin v údolí. Mohli jsme se podívat přímo pod odtrh laviny, museli jsme několikrát překonat potok a jeho namrzlé břehy a hlídat, zda na nás někde nevyskočí medvěd. Čerstvých medvědích stop v údolí Suché doliny bylo opravdu hodně.
Túru jsme začali ve Vyšných Revúcich. Po zelené a modré až na Križnou (1574m), dále pak po hřebeni přes Ostredok (1592m), nejvyšší vrchol Velké Fatry až na Ploskou (1532m), kde jsem sestupovali po žluté zpátky do údoli do Vyšných Revúc. Tak jako na Brankovským vodopádu, tak i tady jsme potkali minimum lidí. Oproti mapě nám trvala cesta o hodinu více (8hodin), ale často jsme s Viktorem zastavovali a fotili. V zimě to může být Suchou dolinou dost nebezpečný. Spousta lavin, které se všechny scházejí právě v Suché dolině.